Knihovna |
|
Spisovatelé |
|
Literatura |
|
O čaji |
|
Ex libris |
|
... a navíc |
|
|
|
REALISMUS A NATURALISMUS V ČESKÉ LITERATUŘE
(Kritický realismus, Naturalismus)
Krirtický realismus:
- vyvíjí se paralelně s lumírovským básnictvím, navazuje na ruchovské tendence a upřednostňuje žánr povídky, románu a dramatu
- zaplňuje hlavně období od 80.let do konce 19. století
- počátky realistických tendencí můžeme najít už u J.K. Tyla (vývoj dramatu směrem k realismu), K.H. Borovského a Boženy Němcové
- pro realismus je charakteristické: kritika společnosti a doby, ale nenavrhuje řešení a zlepšení; pravdivý obraz skutečnosti bez idealizace; typizace postav, charakter hrdiny se proměňuje a vyvíjí; objektivní přístup ke skutečnosti; používá se hovorová řeč, nářečí a archaismy; zájem hlavně o současnost
- psaly se hlavně romány a dramata, ne poezie
1. vlna kritického realismu:
- realistické tendence se objevují už u autorů, kteří spadají do poslední fáze národního obrození
- co nejvěrnější vykreslení reality potlačuje ostatní tendence
Božena Němcová (1820-1862)
- narodila se ve Vídni, mládí prožila v Ratibořicích
- provdala se za úředníka finanční stráže Josefa Němce a kvůli jeho práci se často stěhovali, protože byl kvůli vlastenectví mnohokrát přeložen jinam (např. Praha, Chodsko, Litomyšl, ...)
- její nejslavnější dílo je Babička - rozsáhlá povídka (podtitul: Obrazy z venkosvského života), dějová osnova tohoto díla se skládá ze dvou pásem:
- 1. pásmo - věnováno životu na Starém Bělidle, kde babička tráví svá poslední léta u dcery a vnoučat; babička je venkovská žena, která umí poradit, zná lidová moudra, tradice a zvyky, její úsudek i chování si podmaňují okolí (dokonce i kněžnu)
- 2. pásmo - začíná v sedmé kapitole - popis přírodního dění během jednoho ročního období
- svým způsobem je Babička realistické dílo (zobrazení venkovského života), ale idealizované (vztahy mezi lidmi, harmonie člověka s přírodou); Němcová toto dílo napsala pro útěchu po smrti jejího malého syma, protože chtěla uniknout z nesnesitelné přítomnosti a vzpomínala na svoje vlastní dětství
- povídky Němcové by se daly rozdělit do dvou skupin: povídky nazývané "hledání dobrého člověka", kdy se dej soustřeďuje na hlavní postavu a jsou zobrazeny charakteristické vlastnosti českého venkovského člověka (např. Karla; Divá Bára, ...) a povídky zachycující vztahy v určitém prostředí a upozorňující na nespravedlivé uspořádání společnosti, které přechází od kritického pohledu je shovívavosti (např. V zámku a podzámčí, Chudí lidé)
Karel Havlíček Borovský (1821-1856)
- narodil se v Borové u Přibyslavi, studoval na gymnáziu v Německém Brodě, potom navštěvoval kněžský seminář v Praze (odkud byl vyloučen) a později působil jako vychovatel v Rusku
- klasik české politické satiry, novinář (působil v redakci Pražských novin, poté Národních novin)
- svou ironickou kritikou díla Poslední Čech od J.K.Tyla si Borovský získal popularitu u značné části veřejnosti
- mezi jeho dílo patří Epigramy (krátké satirické básně s pointou, Borovského kritický poměr k životu a světu), Obrazy z Rus (realistický popis poměrů v Rusku, kritika carské samovlády), Tyrolské elegie (boj proti reakci státu, kritika policejního systému, pokrytectví, opovržení rakouskou vládou), Křes sv. Vladimíra
- nejznámnějším dílem je Král Lávra, což je báseň s pohádkovým motivem, vypráví příběh irského krále Lávry, který se nechával holit a stříhat pouze jednou do roka a každého holiče po vykonání této služby dal oběsit, aby nevyzradil, že má král velké uši
Venkovská próza:
- má spíše regionální charakter, vychází z národopisných studií a znalostí venkova, i nadále idealizovaná
Karolína Světlá (24.02.1830 – 07.09.1899)
- pocházela z Prahy, ráda pobývala v Podještědí, kam také situovala svá díla, spíše idylická než realistická
- předchůdkyně venkovské realistické prózy, zakladatelka vesnického románu, psychologická studie postav
- charakteristika tvorby: Světlé nešlo o realistické a věrné zobrazení poměrů na venkově či ve městě, důraz kladla na typ hlavního hrdiny, kterého vytvořila podle svojí vlastní představy
- povídky: Lesní panna, O krejčíkovic Anežce, Kresby z Ještědí, Skalák, Černá divizna
- ještědské romány: hlavními hrdinkami byly většinou "mravně silné" ženy, např. v díle Vesnický román (příběh o nešťastné lásce mezi Sylvou a Antošem Jírovcem) , Kříž u potoka (čistá a silná láska přemohla všechno), Franitna (náboženská a sociální problematika), Nemodlenec (rozpor mezi láskou a pomstou)
Vědecký realismus:
- objevil se požadavek pravdy a svobody vědeckého bádání
- znovuotevření sporu o pravosti Rukopisů
- roku 1866 založil Jan Herben časopis českých realistů Čas
- roku 1888 byl vydán Ottův slovník naučný
Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937)
- autor monografie Jan Hus a Karel Havlíček, filosofické studie Česká otázka, pojednání Rusko a Evropa aj.
- založil vědecký časopis Athenaeum (1884-1893), který seznamoval se současnou západoevropskou vědou a zabýval se také pravostí Rukopisů
Jan Gebauer (1838-1907)
- jazykovědec, autor díla Historická mluvnice jazyka českého a Staročeský jazyk
- v roce 1886 uveřejnil v časopise Athenaeum článek "Potřeby dalších zkoušek Rukopisů královédvorského a zelenohorského", kterým rozpoutal veřejnou diskusi o pravosti Rukopisů
Karel Václav Rais (1859-1926)
- povoláním učitel, psal povídky a romány z Podkrkonoší
- téma vztahů mezi rodiči a dětmi se objevilo např. v dílě Výminkáři, Potměchuť nebo Rodiče a děti
- kritický pohled na skutečnost najdeme v románu Kalibův zločin, což je tragédi dobráka dohnaného intrikami a rozvratem manželství k vraždě
- Pantáta Bezoušek - typický venkovan přijíždí na návštavu do Prahy za synem-advokátem
- Zapadlí vlastenci - vlastenecký, idylický román z Podkrkonoší v době Národního obrození; pomocný učitel Karel Čermák sbírá své první zkušenosti v Pozdětíně a spolu s kantorem a farářem se snaží pozdvihnout národní cítění venkovanů
- Západ - obraz Českomoravské vysočiny ve 2. polovině 19. stl.
Antal Stašek (1843-1931)
- vlastním jménem Antonín Zeman, otec Ivana Olbrachta, povoláním advokát v Semilech
- Blouznivci našich hor - povídkový cyklus z Podkrkonoší, prostředí tkalců, hledání spravedlnosti a štěstí, pojednání o spiritismu
- V temných vírech - o životě dělníků, počátky dělnického hnutí, svárovská stávka
- O ševci Matoušovi a jeho přátelích - historický román z roku 1848, vývoj ševce Matouše od anarchisty po socialistu
Tereza Nováková (1853-1912)
- emancipovaná spisovatelka, bojovala za práva žen
- žila na Českomoravské vysočině, ve své tvorbě se soustředila na východní Čechy
- Jiří Šmatlán - příběh poličského tkalce, hledače spravedlivějšího života, vývoj od víry k sociálně demokratickým názorům
- Maloměstský román - o osudu dcery Karla Havlíčka Borovského - Zdeňky, která se provdala za Němce a tím zpronevěřila jméno svého otce (vlastenec)
Karel Klostermann (1848-1923)
- žil na Šumavě, ve svých dílech zobrazil tamní život jak realisticky, tak idealisticky
- napsal např.: Mlhy na blatech nebo V ráji šumavském
Městská próza:
Jan Neruda (1834-1891)
- jako novinář byl velmi dobrý, dokázal vystihnout podstatu problému, nebyl mu cizí ani satirický humor
- napsal přes 2000 fejetonů, které uveřejňoval v Národních listech; mezi nimi jsou sociální studie, texty věnující se obyčejným situacích, jež přináší život v Praze či české společnosti, můžeme poznat i život žebráků nebo vězňů
- Arabesky - zachycení zajímavých postav z malostranského prostředí; děj oslaben, důležitá je drobnokresba postav
- Trhani - z prostředí dělníků na stavbě železnice
- Povídky malostranské - 13 povídek z doby Nerudova dětství a mládí, autor často v roli vypravěče nebo se ztotožnil s některou z postav; ukazuje všední život na Malé straně s jejími typickými postavičkami (od žebráků přes živnostníky až po honoraci), věrný obraz charakteristických lidských rysů a vlastností ... např. povídky: Hastrman, Doktor Kazisvět, Přivedla žebráka na mizinu, Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku, Týden v tichém domě
Vítězslav Hálek (1835-1874)
- jeho povídky znázorňovaly venkov a vztahy mezi lidmi, záměrem bylo posilovat kladné lidksé vlastnosti
- v jeho prózách zůstává jisté napětí mezi idealizovanou představou přirozeného života (narozdíl od Nerudy) a mezi věrohodným obrazem reality
-
napsal např.: Muzikantská liduška, Na statku a v chaloupce, Na vejminku
Jakub Arbes (1840-1914)
- zajímal se o sociální problémy
- je tvůrce romaneta, což je novela s fantastickými motivy a zpravidla tajemnou zápletkou, založená na postupném odhalování záhady logickým nebo zdánlivě vědeckým vysvětlením
- romaneta: Svatý Xaverius (o domnělé záhadě obrazu v kostele sv. Mikuláše), Šílený Job, Newtonův mozek (o stroji rychlejším než světelný parsek), Ďábel na skřipci
- sociální romány: Kandidáti existence, Štrajchpudlíci (o tiskařských dělnících)
Historická próza:
- snaží se co nejvěrněji zobrazit historická fakta, má výchovný charakter, vliv francouzské a ruské literatury
Zikmund Winter (1846-1912)
- profesor na gymnáziu,vynikající představitel historického románu, svůj zájem soustředil na 16. a 17. století
- během psaní měl úplně jiné priority než Jirásek, měl čistě historický, nesmlouvavý a kritický pohled na dějiny - oproti tomu Jiráskův výklad dějin je zidealizovaný, přizpůsobený předem danému záměru
- román Mistr Kampánus vypráví tragický osud rektora české univerzity v době pobělohorské
- napsal i povídky: Rakovnické obrázky, Pražské obrázky a Rozina Sebranec
Alois Jirásek (1851-1930)
- vrchol české historické prózy 19. století, narodil se ve Hronově, vystudoval historii a vyučoval dějepis v Litomyšli
- ve svém díle ztvárnil demokratickou představu národních dějin, kde je lid nositelem historického dění
- vrchol českých dějin viděl v husitství, rád se vracel i k Národnímu obrození, doba pobělohorská znamenala podle něj úpadek
- znaky tvorby: věrohodné líčení zejména husitských bitev, vlastenectví, rozsáhlé popisy (někdy zdlouhavé)
- nejstarší dějiny: Staré pověsti české - čerpal z Kosmovy kroniky české a z Hájkovy kroniky
- husitská doba v trilogii: Mezi proudy (počátky a příčiny vzniku husitství v době vlády Václava IV.), Proti všem (vrcholné období husitství až po bitvu na Vítkově), Bratrstvo (rozklad a doznívání husitství po bitvě u Lipan)
- doba pobělohorská: Temno (období protireformace, zabývá se úlohou Jezuitů), Psohlavci (období selkých povstání na Chodsku, Jan Sladký Kozina x Laminger)
- doba národního obrození: F.L. Věk (5-dílný román, ukazuje obrozenecký proces na venkově i v Praze, vystupují v něm skutečné historické postavy jako např. Václav Thám nebo Kramerius), U nás (4dílná románová kronika 2. fáze národního obrození), Filozofská historie (povídka z Litomyšle o roku 1848, studenti se rozhodli uspořádat Majáles i přes zákazy)
- historické drama: Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč z Dubé
- pohádkové drama: Lucerna
Satirická próza:
Svatopluk Čech (1846-1908)
- Hanuman - zvířecí epos, obraz opičího města, zaměřeno proti kosmopolitismu
- Pravý výlet pana Broučka do Měsíce
- Nový epochální výlet pana Broučka tentokráte do 15. století - hlavní postavou je pan Brouček, obyčejný člověk s typickými vlastnostmi měšťáka (zbabělost, lhostejnost, bezcharakternost, prospěchářství) v kontrastu s vlasteneckým nasazením Husitů, ostrá kritika českého maloměšťáctví
Naturalismus v české próze:
Josef Karel Šlejhar (1864-1914)
- v jeho díle se naturalismus projevil v celé své krutosti, bezohlednosti a živošišnosti
- svět jeho próz je světem surovosti, bezútěšného pesimismu a destruktivního působení moderní civilizace
- Kuře melancholik - román, emocionální paralela mezi trpícím dítětem a dohasínajícím kuřetem je typickým spisovatelovým motivem; zvíře je postaveno na úroveň člověku a to, co je sjednocuje, je jejich živočišnost a tedy také smrtelnost; hrůza ze smrti a snaha jí uniknout až k bezohlednosti, k boji o život, v němž zlo poráží trapnou dobrotu
Vilém Mrštík (1863-1913)
- Pohádka máje - idylický román s dobrým koncem
- Santa Lucia - naturalistický hrubý pohled na současnou společnost, student umírá v Praze bídou
Karel Matěj Čapek Chod (1860-1927)
- představuje vrchol naturalismu u nás, vykresluje prostředí i způsob života různých společenských vrstev
- své tragické hrdiny líčí jako groteskní loutky v rukou nemilosrdného osudu
- Kašpar Lén Mstitel, Antonín Vondrejc, Turbína
|
|